Je předpoklad, že četnictvo nově vzniklé Československé republiky v roce 1918 využilo zpočátku ke svoji výzbroji a výstroji zásob, pocházejících z předchozího období. Ty byly k dispozici u doposud sloužících četníků a nebo ve skladech materiálu, které převzal nově vytvořený stát. Při zavádění nové výstroje a výzbroje pro četnictvo se zodpovědní pracovníci, kteří měli toto na starost, zjevně inspirovali částmi výzbroje a výstroje, které používalo rakousko-uherské četnictvo (viz. tvar služební šavle vz. 29 apod.). Pravděpodobně z tohoto důvodu byly také zavedeny do výzbroje četnictva i svěrací a spojovací řetízky, jejichž používání se ve službě "za doby stařičkého mocnářství" osvědčilo (viz. snímek přefocený z dobového katalogu pro R-U gendarmerii). Bohužel doposud se nepodařilo zjistit, jakým nařízením a k jakému datu byly svěrací a spojovací řetízky k četnictvu oficiálně zavedeny.

     Každý četník měl přidělen jeden kus svěracího řetízku, jeden kus spojovacího řetízku a dva pérové (dnes se nazývají visací) zámečky se dvěma příslušnými klíči. Z počátku byly tyto zámečky pravděpodobně (podle dobových vyobrazení) částečně trojúhelníkového tvaru, později byly  kruhového tvaru. Každý zámeček byl opatřen označením, které se skládalo z propletených písmen ČS v kruhu a pod tímto "logem" byly vyraženy písmena ČET. (označení, používané na věcech, které byly zavedeny u prvorepublikového četnictva) - viz. snímek. Na svěrací řetízky bylo používáno kožené pouzdro, které nebylo pravděpodobně oficiálně zavedeno do výstroje.

    Bylo zjištěno, že v období Protektorátu Čechy a Morava byly u četnictva zavedeny i předváděcí řetízky (viz. snímek).

     Po roce 1945 byly shora uvedené svěrací řetízky převzaty do výzbroje i u nově vzniklého Sboru národní bezpečnosti. V instrukci pro příslušníky SNB z roku 1946 je uvedeno, že příslušník SNB u sebe nosí 4 ks. svěracích řetízků. Byly oficiálně nahrazeny až, do současnosti používanými, pouty zn. RALK.